1960-1989: Nové směry v podnikání i v elektronice

Nová centrála společnosti Bosch na Schillerhöhe nedaleko Stuttgartu nahradila nevyhovující staré prostory v centru města.

Šedesátá až osmdesátá léta minulého století byla ve znamení transformace společnosti Bosch, která se stala diverzifikovanou skupinou se samostatně řízenými divizemi, globální společností a lídrem na trhu v elektronice pro automobily.

Schéma struktury, které ukazuje rozvoj různých divizí společnosti.

Nová struktura — formování divizí

V obodobí let 1950 až 1960 se počet pracovníků společnosti Bosch zvýšil z 15 000 na 70 000. Centralizovaná struktura středně velkého podniku už nestačila, a tak se v 60. letech jednotlivé obchodní oblasti postupně osamostatnily. První byla divize Elektrické nářadí. Během této doby ekonomického rozmachu a plné zaměstnanosti společnost Bosch uskutečnila akvizice v ostatních oblastech a tisíce pracovníků se rekvalifikovaly na výrobu elektrických a elektronických systémů pro automobily.

Kladivové vrtačky pro náročné stavební práce se montují v továrně Bosch v Leinfeldenu (1956).

Titulní stránka této brožury ukazuje, že praní se v té době stále ještě považovalo za ženskou práci — a děti měly dovoleno se dívat (1963).

Od hydrauliky až po balení

I když automobilový průmysl na západoevropském trhu, pro společnost Bosch v té době nejdůležitějším, prosperoval, bylo potřeba klást důraz na diverzifikaci i v dalších oblastech. Během 50. let minulého století společnost Bosch vstoupila do oborů mobilní hydraulické systémy, lékařská elektronika a radiotechnika. V roce 1963 koupila firmu specializovanou na balicí stroje a dále rozšířila své aktivity díky dalším akvizicím. Vznikla divize Obalová technika.

Tento stroj, který dovedl vyrobit 1 400 kelímků s kávou za minutu, vyvinula dceřiná společnost Höfliger & Karg, součást divize Obalová technika (1982).

Výroba regulátorů pro automobilové generátory ve výrobním závodě v Reutlingenu (1964). Reutlingen byla lokalita firmy Emil Gminder AG, výrobce textilu, kterou společnost Bosch převzala v roce 1964.

Výroba zapalovacích cívek v Blaichachu (1964). Po rozpadu textilního průmyslu v regionu společnost Bosch nabídla bývalým textilním dělníkům novou pracovní perspektivu.

Odkaz zakladatele — Nadace Roberta Bosche

Dům na kopci ve východní části Stuttgartu, v němž kdysi žila rodina Roberta Bosche, je nyní centrálou Nadace Roberta Bosche (Robert Bosch Stiftung), která byla založena v roce 1964.

Nová centrála společnosti Bosch na Schillerhöhe nedaleko Stuttgartu nahradila nevyhovující staré prostory v centru města v roce 1970.

Nákres molekulové struktury symbolizující výzkum a vývoj ve společnosti Bosch.

Výzkum, vývoj a akvizice — se silou inovace

V roce 1968 společnost Bosch umístila své nové výzkumné a vývojové zdroje do nového výzkumného centra. Toto společné úsilí bylo zapotřebí k tomu, aby mohly vyklíčit nápady, které společnost Bosch později proměnila v inovativní výrobky, které jí přinesly konkurenční výhodu. Od poloviny 60. let se firemní výzkumné instituce zaměřovaly také na speciální projekty, jako jsou integrované obvody.

Součástí výzkumu a vývoje je testování komponent ve studené komoře, protože je potřeba zajistit, aby technologie Bosch odolaly i nejkrutějším zimám (1959).

Od poloviny 60. let se polovodičové součástky, jako je například tato deska pro elektronickou řídicí jednotku, z outsiderů změnily v nejprodávanější výrobky v počtech miliónů (asi 1965).

Testování výkonové elektroniky pro elektrická vozidla (1967). V té době elektronika pro auta na elektrický pohon stále ještě zabírala velkou část zavazadlového prostoru.

Centrální procesorová jednotka Bosch IBM 370/model 15 ve Schwieberdingenu měla kapacitu úložiště 100 kilobytů. Systém chlazení vodou potřeboval 150 litrů chladicího média (1970).

Jetronic

Elektronika přebírá iniciativu

V roce 1959 společnost Bosch začala vyvíjet elektronicky řízený systém vstřikování benzínu. Jetronic byl první systém svého druhu na světě. Do hromadné výroby šel roku 1967. Byl poprvé použit ve verzích Volkswagenu 1600 LE a TLE určených pro americký trh. Díky systému Jetronic mohl automobil VW 1600 splnit srovnatelně přísné environmentální předpisy, které platily v Kalifornii, USA.

Fotografie: Deska elektronické řidicí jednotky Jetronic pro vstřikování benzínu v elektronické laboratoři v Technickém centru v Schwieberdingenu nedaleko Stuttgartu (1970)

Polovodiče a komputerizované auto — elektronika ve společnosti Bosch

Odhodlání výzkumných pracovníků a manažerů udělat z elektroniky základní pilíř aktivit společnosti začalo nést první ovoce v sedmdesátých letech, a toto původně neprobádané území formuje úspěch celé společnosti až dodnes. Skvělým příkladem je protiblokovací systém (ABS), který byl uveden na trh v roce 1978, a společnost Bosch se díky své odbornosti v oboru digitální elektroniky stala v automobilovém průmyslu technickým standardem.

Tým specialistů společnosti Bosch testoval potenciál protiblokovacího systému ABS na zamrzlém jezeře v severním Švédsku (1975).

Průřez spalovací komorou benzínového motoru s elektronickým řídicím systémem motoru Motronic. Nový systém kombinoval elektronické zapalování se vstřikováním, což umožnilo optimalizovat chod motoru.

Globální myšlení — nový začátek v USA a Asii

Ve Spojených státech, největší světové ekonomice, trvalo až do roku 1983, než společnost Bosch získala plná práva k opětovnému používání své vlastní značky. Toto společnosti uvolnilo cestu ke znovuobnovení svého dřívějšího obchodního úspěchu. V Asii se společnost Bosch etablovala trochu jiným způsobem. Vyráběla zboží vysoké kvality, například fotografickou techniku a video techniku, v nákladově výhodnějších zemích, jako je například Malajsie. Na klíčových trzích vybudovala také podniky se společnou majetkovou účastí, například v Japonsku. Společnost Bosch tam začala vyrábět elektronické vstřikovací systémy pro benzínové motory v roce 1973 a brzdové systémy ABS v roce 1984.

Porada spolupracovníků v lokalitě Bosch v Nasiku, Indie (1973). Společnost Bosch zde vyráběla vstřikovací systémy pro dieselové motory od začátku sedmdesátých let.

Snímač lambda

Testování funkce prototypů snímače lambda v Technickém středisku ve Schwieberdingenu (1975)

Citliví čichači

V roce 1969 specialisté ve společnosti Bosch začali vyvíjet snímač pro měření emisí výfukových plynů, který se po počátečních problémech, které trvaly téměř deset let, úspěšně prosadil. V dnešní době si spalovací motory šetrné k životnímu prostředí bez snímače lambda, který se začal vyrábět v roce 1976, už ani nedovedeme představit. Tato inovace společnosti Bosch byla předpokladem pro úpravu výfukových plynů pomocí třícestných katalyzátorů. Snímač lambda měří obsah kyslíku ve výfukových plynech před katalyzátorem. Tuto hodnotu, která neustále kolísá podle toho, jak se za jízdy mění situace, používá elektronické řízení vstřikovacího systému pro úpravu složení směsi benzín-vzduch. Vysoká přesnost tohoto systému zaručuje úplné spalování, které katalyzátoru umožňuje optimálně vyčistit výfukové plyny. Takto je možné snížit škodlivé emise až o 90 procent.

Fotografie: Testování funkce prototypů snímače lambda v Technickém středisku ve Schwieberdingenu (1975)

Telekomunikace — nové zaměření

Na začátku osmdesátých let se společnost Bosch vrhla do oboru telekomunikací, zahájila výrobu technologií pro vesmírné družice a mobilní telefony a implementovala veřejné i soukromé telekomunikační sítě. Po dvou úspěšných desetiletích v tomto sektoru, který generoval až 25 procent prodeje, nepříznivý vývoj vedl společnost Bosch k tomu, aby se z několika oblastí stáhla. Zůstala ale divize Zabezpečovací systémy, která je úspěšná i dnes.